Přeskočit na hlavní obsah

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům? Druhé pokračování...

Vzhledem k tomu, že jsem se zavázal k pokračování článku "Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?" Tak tady je.

Příklad 5: Open space je skvělý

Ne, open space je největší zlo, které nikdy nemělo vzniknout. Existují tři důvody, proč ho většina firem používá.

První a jediný pravdivý důvod je to, že je to ekonomicky výhodnější, postavit jednu velkou kancelář, kam posadím 30 lidí. Přeci jen, málokterá firma má peníze na rozhazování.

Druhým důvodem je to, že šéf může lépe kontrolovat, co jeho zaměstnanci dělají a zda jsou vlastně na svém místě. K tomuto se snad dá odpovědět pouze tak, že ano, sice je vidět, zda jste v práci a máte otevřen ten správný program, který má na Vašem monitoru svítit, ale už to nic neříká o tom, zda skutečně pracujete a zda pracujete produktivně.
V jedné firmě jsem zažil skutečné peklo. Nejenom, že jsem byl kontrolován snad i na počet kliků myší, ale navíc jsem „získal“ to nejhorší místo z celé té velké stodoly. To znamená, že za den kolem mě prošlo tak tisíc lidí a to mi způsobovalo to, že jsem se skutečně nebyl schopen soustředit na svou práci. Navíc jsem se občas chtěl podívat i na soukromé věci. Ale otevřít si facebook? Sakra, působil bych jako flákač…

Třetím důvodem je to, že lidé v open space mezi sebou více komunikují. Mám pro Vás smutnou zprávu. Nekomunikují. Lidé si vytváří sociální vazby úplně jinak, než jak by si přáli jejich šéfové. Zažil jsem mnohokrát situaci, kdy lidé, kteří seděli v open space, cca 2 metry od sebe, tak si raději napsali po chatu, protože vůči sobě seděli zády a bylo příliš složité se otočit a mluvit. Navíc by to rušilo ostatní.

Open space je proti lidské přirozenosti. Lidským instinktem je totiž to, že si každý z nás chce vytvořit své „útočiště“. Tedy vlastní pracovní prostor, který nebude nikým narušován. Lidé si chtějí dát na svůj stůl svůj hrníček, fotku rodiny, samolepku svého týmu, apod. Je to pro nás přirozené. Snažíme si vytvořit prostor, který nám bude příjemný a nebude pro nás tak stresující. Bohatě stačí to, že po nás šéf chce výsledky a vyhrožuje snížením mzdy J

Spoustu let jsem pracoval v oddělené kanceláři, kde seděli další tři lidé. Bylo to to nejefektivnější období mého života, které jsem zažil.

Příklad 6: Šéf je jako Steve Jobs

Psát o tom, kdo byl Steve Jobs je asi zbytečné. Vizionář, který…. bla bla bla. Osobně nemám nic proti Jobsovi, sám používám Apple produkty.

Co je ovšem naprosto špatně? Představte si situaci, že pracujete ve firmě, kde dojde na nejhorší. Šéf dostal od manželky k Vánocům novou knihu s názvem: „Buď jako Steve Jobs“. Po vánočních svátcích, naplněn novými poznatky se pokusí je ihned využít. Já jsem šéf, já tomu rozumím nejlépe a já jsem vizionář. A tak začne poučovat ostatní a řídit věci, kterým nerozumí.

Programátor se v té chvíli dostane do svízelné situace. Jak mám šéfovi vysvětlit, že jeho nápad je úplná kravina? Jeho vize je sice dokonalý produkt, ale díky svým neznalostem jen způsobí zničení toho, co do té doby bylo dobře.

Opět něco z praxe. Měl jsem šéfa, který mi dával najevo, že všemu rozumí lépe než já a že ví, jak by věci měly být. Ale já jeho vizi nesdílel. A v tomto případě platí jedno pravidlo: „Boj se svým šéfem nikdy nevyhrajete“. Firmu jsem proto opustil a šel si dál svou cestou… 

Příklad 7: Manažeři rozumí svému byznysu lépe než programátoři

Většina firem má striktně rozděleny své role. Programátor tvoří software a manažer určuje, jak bude software vypadat a co má umět. On přeci mnohem lépe ví, co uživatelé chtějí a co je dneska „cool“.

Možná se zdá, že tady je vše v pořádku. Bohužel tomu tak není.

Zkusím trochu odbočit. Víte, co mají společného firmy jako: Google, Facebook či Microsoft? Ano, správně! Jsou to IT firmy. Ale také společnosti, které byly založeny programátory. Ať už lepšími či horšími, ale byli to programátoři.

Co z toho vyplývá?

Otázka pro manažery. Kdy naposledy jste se ptali svých programátorů na byznys? Co by udělali jinak a nemyslím tím technicky.

Otázka pro programátory. Kdy naposledy se Vás šéfové ptali na byznys? Co byste udělali jinak a nemyslím tím technicky.

Mnoho firem by se možná divilo, s čím by jejich programátoři přišli. Pokud banda manažerů, bez špetky technických znalostí, navrhuje, co by měl software umět a jak by měl vypadat, je to vždy špatně.

A zase trochu praxe. V jedné firmě jsem zažil to, že jsem dostával přesné zadání, které jsem měl implementovat. Tady je svět asi v pořádku, až na to, že to často byly nesmysly, které bych svým uživatelům skutečně nechtěl nabízet. Funkčnosti stály dost peněz a do dnes jsem přesvědčen, že to nemohlo být výhodné ani pro jednu stranu.


Pokračování příště….

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si v IT vydělat hodně peněz?

Na začátek by bylo dobré, abych objasnil samotný titulek, který může na někoho působit jako červený hadr. Článek nebude o obecných pravidlech, ale bude vyprávět můj vlastní příběh, na kterém vám zkusím ukázat, jak se dá docílit úspěchu, či alespoň správně nastartovat svojí vlastní kariéru v IT.

I když se z názvu článku dá dedukovat, že se vše bude točit kolem peněz, není tomu tak. Alespoň ze dvou třetin určitě ne. Ale to už předbíhám, pojďme to raději vzít hezky popořadě...

Kdybychom měli mluvit o roce 2017 jako o přelomové době, nejspíše to nebude pravda. I když pro někoho to může být rok plný úspěchů a štěstí v podobě narození zdravých dětí, svatby či první velké lásky, tak z pohledu lidstva se jedná o rok, který jen kopíruje předešlé a v oblasti technologií nás posouvá stejným tempem jako rok předtím.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že i když se současná doba tak nenazývá, tak prožíváme dobu, která jednou bude označena za revoluční, a to zejména díky vynálezu internetu, který je s…

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?

Každý, kdo pracuje v IT oboru, se jistě již setkal s různými „geniálními nápady“, od kterých si firma slibovala zlepšení produktivity či snížení nákladů. Ať už je to zavedení agilních principů, striktní kontrola práce či zavedení nové a skvělé metodiky, o které si „šéf“ přečetl včera na internetu. Jsou z toho skutečně tak nadšení i samotní vývojáři? A bude nový nápad fungovat?
K napsání tohoto článku mě navedly různé programátorské diskuze, kde si lidé stěžovali na firmu, kde pracují. Příklady, které zde uvedu, jsou z reálné praxe. Ať už jsem je zažil jako řadový programátor, či jako šéf týmu.
I když je poptávka po programátorech tak vysoká, že Vás headhunteři nahánějí i ve chvílích, kdy o to opravdu nestojíte, tak i přes to je mnoho lidí, kteří se bojí opustit svoje současné zaměstnání.
Čeho se nejčastěji bojíme? Je to samozřejmě nejistota, kterou si často omlouváme větami jako: „Tady mám své pohodlí, co když to jinde mít nebudu?“ nebo „I když mě to v práci štve a nebaví, tak mě ale…

Jak jsem technologicky postavil startup

Tento příběh pojednává o technologiích, nástrojích a vůbec o všem, co jsem potřeboval k tomu, abych byl schopen, postavit startup na zelené louce.

Každý správný příběh začíná stejně: "Jednou jsem...."

Kapitola první: Nápad
Jednou jsem se setkal s člověkem, který měl nápad na produkt, který se v průmyslu zatím nevyskytuje. I přes prvotní skepsi, kdy jsem si říkal: "Tohle už přeci dávno v průmyslu existuje, ne?", jsem došel ke zjištění, že nikoli.

Tím jsem se dostal ke svému prvnímu poučení. Průmysl je technologicky dost zabržděný. Osobně se domnívám, že těch důvodů, proč tomu tak je, je několik. Za prvé je to fakt, že většina lidí, kteří se pohybují v tomto odvětví jsou často konzervativní a za správné považují pouze léty osvědčené věci. Druhým důvodem je to, že jakákoli změna znamená riziko. Ať už z pohledu finanční ztráty tak i z pohledu stability výroby. No a třetím a nejzásadnějším důvodem je to, že ač zde máme spousty technologických vymožeností, narážíme na to,…