Vzhledem k tomu, že jsem se zavázal k pokračování článku "Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?" Tak tady je.
Příklad 5: Open space je skvělý
Ne, open space je největší zlo, které nikdy nemělo
vzniknout. Existují tři důvody, proč ho většina firem používá.
První a jediný pravdivý důvod je to, že je to ekonomicky výhodnější,
postavit jednu velkou kancelář, kam posadím 30 lidí. Přeci jen, málokterá firma má peníze na rozhazování.
Druhým důvodem je to, že šéf může lépe kontrolovat, co jeho
zaměstnanci dělají a zda jsou vlastně na svém místě. K tomuto se snad dá odpovědět
pouze tak, že ano, sice je vidět, zda jste v práci a máte otevřen ten
správný program, který má na Vašem monitoru svítit, ale už to nic neříká o tom,
zda skutečně pracujete a zda pracujete produktivně.
V jedné firmě jsem zažil skutečné peklo. Nejenom, že
jsem byl kontrolován snad i na počet kliků myší, ale navíc jsem „získal“ to
nejhorší místo z celé té velké stodoly. To znamená, že za den kolem mě
prošlo tak tisíc lidí a to mi způsobovalo to, že jsem se skutečně nebyl schopen
soustředit na svou práci. Navíc jsem se občas chtěl podívat i na soukromé věci.
Ale otevřít si facebook? Sakra, působil bych jako flákač…
Třetím důvodem je to, že lidé v open space mezi sebou
více komunikují. Mám pro Vás smutnou zprávu. Nekomunikují. Lidé si vytváří
sociální vazby úplně jinak, než jak by si přáli jejich šéfové. Zažil jsem
mnohokrát situaci, kdy lidé, kteří seděli v open space, cca 2 metry od
sebe, tak si raději napsali po chatu, protože vůči sobě seděli zády a bylo
příliš složité se otočit a mluvit. Navíc by to rušilo ostatní.
Open space je proti lidské přirozenosti. Lidským instinktem je
totiž to, že si každý z nás chce vytvořit své „útočiště“. Tedy vlastní
pracovní prostor, který nebude nikým narušován. Lidé si chtějí dát na svůj stůl
svůj hrníček, fotku rodiny, samolepku svého týmu, apod. Je to pro nás přirozené.
Snažíme si vytvořit prostor, který nám bude příjemný a nebude pro nás tak
stresující. Bohatě stačí to, že po nás šéf chce výsledky a vyhrožuje snížením
mzdy J
Spoustu let jsem pracoval v oddělené kanceláři, kde seděli
další tři lidé. Bylo to to nejefektivnější období mého života, které jsem
zažil.
Příklad 6: Šéf je jako Steve Jobs
Psát o tom, kdo byl Steve Jobs je asi zbytečné. Vizionář,
který…. bla bla bla. Osobně nemám nic proti Jobsovi, sám používám Apple
produkty.
Co je ovšem naprosto špatně? Představte si situaci, že
pracujete ve firmě, kde dojde na nejhorší. Šéf dostal od manželky k Vánocům
novou knihu s názvem: „Buď jako Steve Jobs“. Po vánočních svátcích,
naplněn novými poznatky se pokusí je ihned využít. Já jsem šéf, já tomu rozumím
nejlépe a já jsem vizionář. A tak začne poučovat ostatní a řídit věci, kterým
nerozumí.
Programátor se v té chvíli dostane do svízelné situace.
Jak mám šéfovi vysvětlit, že jeho nápad je úplná kravina? Jeho vize je sice
dokonalý produkt, ale díky svým neznalostem jen způsobí zničení toho, co do té
doby bylo dobře.
Opět něco z praxe. Měl jsem šéfa, který mi dával
najevo, že všemu rozumí lépe než já a že ví, jak by věci měly být. Ale já jeho
vizi nesdílel. A v tomto případě platí jedno pravidlo: „Boj se svým šéfem
nikdy nevyhrajete“. Firmu jsem proto opustil a šel si dál svou cestou…
Příklad 7: Manažeři rozumí svému byznysu lépe než programátoři
Většina firem má striktně rozděleny své role. Programátor
tvoří software a manažer určuje, jak bude software vypadat a co má umět. On
přeci mnohem lépe ví, co uživatelé chtějí a co je dneska „cool“.
Možná se zdá, že tady je vše v pořádku. Bohužel tomu tak
není.
Zkusím trochu odbočit. Víte, co mají společného firmy jako:
Google, Facebook či Microsoft? Ano, správně! Jsou to IT firmy. Ale také společnosti,
které byly založeny programátory. Ať už lepšími či horšími, ale byli to
programátoři.
Co z toho vyplývá?
Otázka pro manažery. Kdy naposledy jste se ptali svých
programátorů na byznys? Co by udělali jinak a nemyslím tím technicky.
Otázka pro programátory. Kdy naposledy se Vás šéfové ptali
na byznys? Co byste udělali jinak a nemyslím tím technicky.
Mnoho firem by se možná divilo, s čím by jejich
programátoři přišli. Pokud banda manažerů, bez špetky technických znalostí,
navrhuje, co by měl software umět a jak by měl vypadat, je to vždy špatně.
A zase trochu praxe. V jedné firmě jsem zažil to, že
jsem dostával přesné zadání, které jsem měl implementovat. Tady je svět asi v pořádku,
až na to, že to často byly nesmysly, které bych svým uživatelům skutečně nechtěl
nabízet. Funkčnosti stály dost peněz a do dnes jsem přesvědčen, že to nemohlo
být výhodné ani pro jednu stranu.
Pokračování příště….
Žádné komentáře:
Okomentovat