Zobrazují se příspěvky se štítkemVývojové nástroje. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVývojové nástroje. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 7. ledna 2011

Od Netbeans 6.9 k IntelliJ IDEA 10

Když jsem poprvé začal používat plnohodnotné IDE, nejvíce jsem si zamiloval NetBeans. Důvodem bylo zejména to, že pro začátečníka byl tento nástroj asi nejsnáze pochopitelný. Postupem času si člověk vytvoří určité návyky a jen težko je schopen přejít na jiné prostředí.

NetBeans jsem používal posledních 5 let. Což už je dost dlouhá doba na to, abych věděl co od tohoto nástroje můžu očekávat. Nicméně v poslední době se mi zdá, že více než na práci se vývoj tohoto nástroje soustředí na to, jak vytvořit demo aplikaci. Ta je poté slavnostně prezentována ve formě videotutoriálu na stránkách netbeans.org. Ovšem při práci na větším projektu se často dostávám do potíží se samotnou stabilitou tohoto prostředí. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet IntelliJ IDEu, kterou všichni její  uživatelé tak slavně opěvují.

Při prvním spuštění je jasné, že i když oba nástroje použiji na tu stejnou věc (programování Java, PHP), tak přesto jsou dost rozdílné, abych hned věděl kde začít.

Projekty a moduly

První velký zádrhel je mezi porovnání projektů a modulů. v NetBeans vytvořím nový projekt a rovnou můžu pracovat. Onen projekt můžu například zabalit do EAR projektu a přidávat další a další. IDEA na to jde jinak. Projektem je zde spíše něco jako skupina, do které vlkádám dané projekty (ehm, tedy moduly). Modulem je tedy onen projekt a projekt je spíše celé okno IntelliJ IDEy. Trošku zmatek, nicméně se mi podařilo tímto prokousat a pochopit logiku tohoto nástroje. :)

PHP Projekt (nebo modul?)

Projekty a moduly pro Javu jsem vcelku pochopil. Horší je to ovšem s PHP. IntelliJ IDEA má slušnou podporu PHP a proto jsem chtěl vyzkoušet i tu. Problém ovšem je, že neexistuje nabídka jak vytvořit čistě PHP modul. Jediný způsob je vytvořit "projekt ze zdroje" a poté do něj java modul bez vytvoření src adresáře. Tento způsob je přímo popisovaný i v nápovědě tohoto nástroje. Asi nemá příliš cenu komentovat, proč tento způsob vývojáři trošku neupraví. Nicméně, chceš-li pracovat s PHP, vytvoř Java Modul :)

Přenos projektu z NetBeans do IntelliJ IDEy

Po menším prozkoumání tohoto nástroje jsem hledal způsob, jak rozumně převést projekt z NetBeans do IDEy. Jelikož jsem v NetBeans projekt sestavoval pomocí Antu (ano, vím, že už to není moderní :)) nenašel jsem jednoduchý způsob, jak projekt převést. Nezbývalo tedy nic jiného, než použít Maven. Po dvoudenním trápení se mi podařilo sestavovat celý projekt pomocí Mavenu. Kromě toho, že jsem toto měl provést již dávno, tak přenos projektu byl více než snadný. Nyní stačilo otevřít IntelliJ IDEu a pouze projekt "otevřít". Vše začalo fungovat bez problémů.

Nevýhody IDEy

Nemá smysl psát o výhodách tohoto nástroje. Je totiž vážně slušně propracován a navíc splňuje téměř vše, co ke své práci potřebuji. Ovšem i přesto existují určité věci, které stále nejsem schopen překousnout a nutí mě přemýšlet, zda mám tento nástroj skutečně koupit a začít používat.

Logování Glassfish

Při deploy (debugování) aplikace na Glassfish je problém s tím, že nefunguje zobrazování logování v okně. Toto bylo u NetBeans skutečně na mnohem lepší úrovni. Nakonec jsem zjistil, že i když je v nastavení tohoto aplikačního serveru nastavena log console, musím přidat vlastní. Poté základní logování funguje. Ovšem pouze do doby, než se provede "rotate" log, tedy provede se záloha log souboru a vytvoří se nový glassfish log soubor. IDEA ovšem není schopná pokračovat ve výpisu tohoto logu z čistého souboru.

Podpora Mavenu

NetBeans má podporu Mavenu na lepší úrovni. U knihoven je přímo vidět zda se jedná o závislost na jiné, v jaké je "scope", atd. Toto jsem u IDEy opět nenašel v rozumné formě.

Závěrem

Je zde spousta dalších drobností, které potřebuji vyřešit, ale ty považuji spíše za "porodní bolesti" (jako například rozumné formátování kódu, jelikož přes Ctrl+Alt+L se mi formátování provede jen "někdy"). Nicméně dost reálně uvažuji o koupi tohoto IDE. Přeci jen, cena za nástroj, který používám více jak 8 hodin denně je zanedbatelná vůči produktivitě, kterou mi může přinést.

pátek 8. prosince 2006

Vývojové prostředí pro webové aplikace (IDE)

Nejenom talent a zkušennosti jsou potřeba pro úspěšný vývoj aplikací. Další vlastností je vývojové prostředí IDE.
V dnešní době je možné nalézt spoustu jednoduchých editorů, které jsou schopny zvýrazňování syntaxe popřípadě další zajímavé vlastnosti.

Nejprve udělám malé srovnání nejznámějších editorů a poté si vyberu svého favorita :)

JEdit
Jeden z dobrých editorů je jEdit. Po potřeby úprav jednoduchých skriptíků ideální řešení. Mezi jeho hlavní přednosti jistě patří to, že je multiplatformní. jEdit je napsán v Javě. I přesto je velice rychlý a obsahuje možnost doinstalovat spousty pluginů.

PSPad
Velice populární editor, od českého vývojáře. Mezi jeho hlavní přednosti patří rychlost a jednoduchost. Velkou nevýhodou je, že dokáže pracovat pouze pod Windows. Ano linux verze se nekoná. Je vhodný spíše pro začátečníky a drobné úpravy.

SciTE
Na počátku jednoduchý editor, který ale vyniká svou rychlostí a konfigurovatelností. Je možné ho používat i pod linuxem. Po dobré konfiguraci zvládne i složitější úkony. O dalších informacích se můžete dozvědět např. u Jakuba Vrány.

Vim
Legendární editor textů linuxových nadšenců. Mezi jeho nesporné výhody patří extrémní rychlost a konfigurovatelnost. Velkou nevýhodou ovšem je to, že koncept Vimu je naprosto odlišný od ostatních editorů. Po prvním setkání vězte, že budete dlouho hledat, jak editor vypnout. :)

ZEND Studio
Skutečné IDE pro vývoj webových aplikací. Pokud to s PHP myslí někdo skutečně vážně, jistě výběrem tohoto IDE neprohloupí. Mezi jeho nevýhody patří to, že není zdarma a také, že je primárně určen pouze pro PHP.

Eclipse PHP IDE
Další skutečné IDE pro vývoj aplikací. Mezi jeho přednosti patří to, že je multiplaformní, dokáže se po instalaci patřičných pluginů, chovat jako vývojové prostředí téměř pro cokoli. Mezi jeho nevýhody patří snad jen to, že má náročnější požadavky na hardware a na začátku složitější konfiguraci. Existuje i placená verze ve formě MyEclipse, která obsahuje již nakonfigurovanou sestavu s další podporou.

Existuje samozřejmě nepřeberné množství editorů a IDE pro tvorbu webových aplikací, které lze na internetu dohledat. Mým hlavním záměrem bylo sepsat (z mého pohledu) nejpoužívanější nástroje pro psaní aplikací.

Po několikaletém programování ve SciTE jsem začal hledat něco, co by mi umožnilo editor povýšit na komplexní IDE se spoustou možností. Po testech s jEditem apod. jsem nakonec skončil s Eclipse. Mohu říci, že jsem po několikadenním testování a zkoušení dostal do ruky špičkový nástroj, který je navíc zdarma.

Eclipse je primárně tvořen pro vývoj Java aplikací. Navíc samotné IDE je psané v Jave, což umožňuje jeho použití na více OS. Samotný projekt Eclipse je dotován firmami jako je IBM, Red Hat či SuSE. Obsahuje extrémní množství pluginů jak pro samotné programování, tak i modelování databáze či v UML. Počet podporovaných jazyků lze najít na oficiálních stránkach, společně s pluginy pro jejich spuštění.

Osobně využívám plugin od ZENDu PHP IDE společně se WEB Tools (i z důvodu závislostí), dále plugin QuantumDB pro prohlížení databáze (používám na Oracle a MySQL) a SQL editor. V Eclipse jako platformě se meze nekladou. Je možné nad Eclipse vytvořit jak vlastní projekt, tak použít nějaký již napsaný.

O tom, co všechno Eclipse obsahuje a je možné v něm použít by vydalo na nejednu knihu. Já se zaměřím na podporu PHP přímo od ZENDu, HTML, CSS, JS a MySQL. Na závěr jen malá ukázka toho, co si vlastně pod IDE představuji.

Příště se budu zabývat prvním spuštěním Eclipse (pod Windows i Linuxem) a instalací pluginů.

Když programátor založí a řídí firmu

Jako malý jsem chtěl být popelářem. Ani ne tak proto, že bych měl nějaký zvláštní vztah k odpadkům, ale hrozně se mi líbilo, jak...