Přeskočit na hlavní obsah

Apache Wicket - verze 1.4

Apache Wicket zdárně dospěl do verze 1.4, která sebou přináší změny zejména na úrovni podpory generických typů. Tato verze je tedy určena pro javu 1.5 či vyšší.

Po zdravé úvaze jsem se rozhodl přejít na tuto verzi a provést úpravy na stávajícím projektu, který byl psán pro verzi 1.3.x.

Hlavní rozdíly oproti starší verzi

Jak jsem již zmínil, hlavní změnou je podpora generických typů. Bohužel došlo i na změnu v API. Metoda "getModel()" či "getModelObject()" byla nahrazena "getDefaultModel...". Směle jsem se tedy pustil do přeměny pomocí hromadného přepisu (cca 50 výskytů). Naštěstí byla tato změna dostatečná a aplikace je plně kompatibilní s verzí 1.4.

Využitelnost generik

Na jedné straně jsem jásal, že je konečne wicket více typově kontrolovatelný a nemusí docházet k ruzným přetypováním. Na druhou stranu je ovšem dobré poznamenat, že jsou pasáže (viz např. DropDownChoice), které jsou dost neštastně navrženy pro využití generických typů. Problém spočívá zejména v tom, že musím napsat tunu kódu navíc, která nepřináší až tak závratné změny.

Po zhruba měsíční migraci jsem omezil použití generických typů jen na místa, kde to skutečně má smysl (viz např. IModel).

Komponenty třetích stran

To, že je ve Wicketu tvorba znovupoužitelných komponent, hračka, je nepopíratelný fakt. Komponenty třetích stran se tedy spíše soustředí na složitejší věci. Bohužel, v současné době jsem nabyl dojmu, že je vývoj dost chaoticky či vůbec neřízen. Použít některou přídavnou vlastnost z WicketStuff je sázka do loterie. Pokud bych toto porovnal s JSF, je na tom Wicket naprosto žalostně.

Osobně využívám následující přídavné vlastnosti:

  • wicket contrib javaee 1.1 - podpora pro injectování EJB komponent

  • swarm 1.4, wasp 1.4 - pro podporu security management

  • grid - jedná se o "rich" tabulky; kdysi byl projekt vystaven na inmethod.com, poté byl zrušen; pohužel jsem musel udělat vlastní úpravy, aby daná komponenta byla vůbec funkční


Zbylé "projekty" jsem po zběžném otestování raději zahodil. Mrzí mě, že například podpora pro jQuery je dost nestabilní a její použití je dost invazivní (viz. nutnost použít pro Application daného předka, což znemožňuje využít zase například Swarm).

Pokud má někdo zkušenosti z dalšími přídavnými vlastnostmi pro Wicket, nechť se o ně podělí v diskuzi.

I přes zmíněné zápory, které jsem zde popsal, je pro mne Wicket tou nejlepší volbou pro tvorbu web aplikací. Je prostě radost s ním pracovat! :)

Komentáře

  1. Já trochu nadával generiky u tabulek:

    - IColumn je parametrizovaný typ, takže definice sloupců v tabulce je trochu rozvláčná
    - konstruktor DataTable bere IColumn[], ale nejde psát new IColumn[] -- to jsem vyřešil triviální pomocnou metodou public static T[] array(T... elements) { return elements; }
    - signatury metod ICellPopulator#populateItem jsou obrovské, ale aspoň je za člověka napíše IDE

    Jinak generiky maximálně vítám, Wicket je teď ještě o něco lepší než kdy dřív :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ale ten vyvoj byl opravdu dlouhy ... pres slepou vetev 2.0 az k soucasne verzi 1.4.x se generika zmenila od toho, ze byly vsude, az k docela rozumnemu pouziti ... a clovek si nakonec zvykne a je rad ze tam jsou:-) Wicket je opravdu bomba framework.

    OdpovědětVymazat
  3. Wicket je nejlepší, vo tom žádná.. :)

    Jinak co se týče dalších projektů, určitě bych doporučil kouknout na Brix (http://code.google.com/p/brix-cms/), ten je hodně povedenej.
    Dále např.
    http://code.google.com/p/wicket-tree/
    http://code.google.com/p/wicket-dnd/

    Integrace JQuery do Wicketu je v současné době podle mě nejlepší:
    http://code.google.com/p/wiquery/

    Pro toho kde se nechce drbat s grafikou by mohl být užitečný:
    http://swit.kornr.net/

    OdpovědětVymazat
  4. zajimalo by me, jak jsi zprovoznil security. zkousel jsem to podle navodu s hive, wasp a swarm-1.4-SNAPSHOT.jar (10 Oct 2009), ale PolicyFileHiveFactory factory = new SwarmPolicyFileHiveFactory(getActionFactory()); nefunguje...

    OdpovědětVymazat
  5. to meo: Ahoj, tak to netusim kde je problem, ja to pouzivam presne tak.

    SwarmPolicyFileHiveFactory factory = new SwarmPolicyFileHiveFactory(getActionFactory());

    pote:

    factory.addPolicyFile(getServletContext().getResource("/WEB-INF/cesta k hive souboru"));

    a nakonec registraci factory

    HiveMind.registerHive(getHiveKey(), factory);

    Jedine, co me napada, ze k by na classpath melo byt nasledujici:
    swarm, wasp, hive, wicomsec

    OdpovědětVymazat
  6. moc dekuju, bylo to tim ze mi chybel wicomsec :))
    jinak hodlam pouzivat wicket + guice + warp + hibernate, na prvni pohled to vypada opravdu uzasne a integrace je jeste snazsi nez s EJB3, natoz se springem. neni tam totiz zadny xml, ikdyz by taky slo pridat... :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si v IT vydělat hodně peněz?

Na začátek by bylo dobré, abych objasnil samotný titulek, který může na někoho působit jako červený hadr. Článek nebude o obecných pravidlech, ale bude vyprávět můj vlastní příběh, na kterém vám zkusím ukázat, jak se dá docílit úspěchu, či alespoň správně nastartovat svojí vlastní kariéru v IT.

I když se z názvu článku dá dedukovat, že se vše bude točit kolem peněz, není tomu tak. Alespoň ze dvou třetin určitě ne. Ale to už předbíhám, pojďme to raději vzít hezky popořadě...

Kdybychom měli mluvit o roce 2017 jako o přelomové době, nejspíše to nebude pravda. I když pro někoho to může být rok plný úspěchů a štěstí v podobě narození zdravých dětí, svatby či první velké lásky, tak z pohledu lidstva se jedná o rok, který jen kopíruje předešlé a v oblasti technologií nás posouvá stejným tempem jako rok předtím.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že i když se současná doba tak nenazývá, tak prožíváme dobu, která jednou bude označena za revoluční, a to zejména díky vynálezu internetu, který je s…

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?

Každý, kdo pracuje v IT oboru, se jistě již setkal s různými „geniálními nápady“, od kterých si firma slibovala zlepšení produktivity či snížení nákladů. Ať už je to zavedení agilních principů, striktní kontrola práce či zavedení nové a skvělé metodiky, o které si „šéf“ přečetl včera na internetu. Jsou z toho skutečně tak nadšení i samotní vývojáři? A bude nový nápad fungovat?
K napsání tohoto článku mě navedly různé programátorské diskuze, kde si lidé stěžovali na firmu, kde pracují. Příklady, které zde uvedu, jsou z reálné praxe. Ať už jsem je zažil jako řadový programátor, či jako šéf týmu.
I když je poptávka po programátorech tak vysoká, že Vás headhunteři nahánějí i ve chvílích, kdy o to opravdu nestojíte, tak i přes to je mnoho lidí, kteří se bojí opustit svoje současné zaměstnání.
Čeho se nejčastěji bojíme? Je to samozřejmě nejistota, kterou si často omlouváme větami jako: „Tady mám své pohodlí, co když to jinde mít nebudu?“ nebo „I když mě to v práci štve a nebaví, tak mě ale…

Jak jsem technologicky postavil startup

Tento příběh pojednává o technologiích, nástrojích a vůbec o všem, co jsem potřeboval k tomu, abych byl schopen, postavit startup na zelené louce.

Každý správný příběh začíná stejně: "Jednou jsem...."

Kapitola první: Nápad
Jednou jsem se setkal s člověkem, který měl nápad na produkt, který se v průmyslu zatím nevyskytuje. I přes prvotní skepsi, kdy jsem si říkal: "Tohle už přeci dávno v průmyslu existuje, ne?", jsem došel ke zjištění, že nikoli.

Tím jsem se dostal ke svému prvnímu poučení. Průmysl je technologicky dost zabržděný. Osobně se domnívám, že těch důvodů, proč tomu tak je, je několik. Za prvé je to fakt, že většina lidí, kteří se pohybují v tomto odvětví jsou často konzervativní a za správné považují pouze léty osvědčené věci. Druhým důvodem je to, že jakákoli změna znamená riziko. Ať už z pohledu finanční ztráty tak i z pohledu stability výroby. No a třetím a nejzásadnějším důvodem je to, že ač zde máme spousty technologických vymožeností, narážíme na to,…