Přeskočit na hlavní obsah

NetBeans Platform (díl 2) – Výhody a nevýhody

Důvod, proč jsem zvolil desktop aplikaci vznikl z požadavku vytvořit aplikaci, která by komunikovala přes sériový port a ukládala čísla karet z různých čteček. Moc možností na výběr jsem neměl, jelikož přes webové rozhraní bych nebyl nic takového schopen aplikovat (samozřejmě nebudu zohledňovat aplety, které se mi dost příčí).

V první fázi jsem zvolil vlastní řešení (jako správný PHPčkář), přes Swing. Vše bylo v pořádku, do doby, kdy se aplikace začala rozrůstat. Implementace jednotlivých částí se prostě příliš svazovala mezi sebou a já začal mit v aplikaci chaos. Příčinou je jednak má nezkušenost s podobným druhem aplikací a jednak pouhá okrajová znalost konceptu pro distribuovanou Javu.

Poté jsem zajel na JAG, ve kterém se probírala RCP aplikace (NetBeans vs. Eclipse) a já si uvědomil, kde dělám chybu a jaké jsou výhody těchto řešení.

Asi bych měl znovu uvést, že se jedná o platformu, jinými slovy o „podvozek“, na kterém může běžet cokoli. Nejčastěji je ovšem známá kombinace: platforma + IDE = NetBeans IDE, Eclipse IDE. Dalo by se říci, že samotné vývojové prostředí je pouhý plugin dané platformy, i když je asi nejvýznamějším pluginem obou platforem.

Nyní již k samotným výhodám a nevýhodám tohoto řešení, do kterého zahrnuji kompletní řešení včetně použití dané platformy:

Z pohledu typu aplikace (desktop aplikace)

Výhody:
- možnost vytvořit přívětivé prostředí pro uživatele
- schopnost asynchroního volání bez zásahu nějakých zvláštních featur
- rychlá odezva mezi uživatelem a serverem
- prostředí umožňující přímou vazbu mezi uživatelem a OS (komunikace s periferiemi daného klientského PC)
- uvnitř desktop aplikace možnost používat i webovou aplikaci (vlastní web browser)

Nevýhody:
- distribuce (sice existují řešení jako JWS, ale s web aplikací se to srovnávat nedá)
- instalovana Java na klientském PC
- jisté systémové požadavky na běh aplikace (velikost RAM, atd)


Z pohledu architektury aplikace

Výhody
- swing (funguje kdekoli i s událostmi, na rozdíl od javascriptu u web aplikací)
- modulární systém (platforma stojí na tomto principu, který extrémně zpřehledňuje vývoj aplikace)
- skutečné OOP bez nutnosti statických view (HTML)
- Lookup (jedná se o hledání „služeb“ uvnitř kontextu NetBeans RCP)
- Services (služby, které lze registrovat a pomocí nich kominukovat mezi jednotlivými moduly, kteří o sobě vůbec nevědí, nemusí byt na sebe vázány)
- NetBeans API (při využívání tohoto API si navíc dokáži usnadnit práci a přímo ovlivňovat chování aplikace bez nutnosti přímého psaní swing komponent)
- podpora pluginů (pokud ve své aplikaci potřebuji nejakou funkčnost, kterou obsahuje plugin napsaný třetí stranou, mohu ho klidně využít a ušetřit si práci)
- celý koncept platformy, který je navržen tak, aby nejlépe odpovídal potřebám při psaní uživatelsky přívětivé aplikace

Nevýhody:
- náročná studie celého NetBeans API
- vzdálené volání EJB (spousta problémů při prvním setkání)
- v mnoha případech se jedná o kanón na vrabce

Asi by se dalo nalézt více kladů či záporů, ale v mém osobním pohledu, spatřuji tyto vlastnosti jako nejzásadnější.

V současné době se navíc musím vrátit k web aplikaci (osobně volím JSF), jelikož stojím před neřešitelným problémem: distribuce aplikace, s tím spojená i přímá aktualizace aplikace; a hardwarová náročnost aplikace, která mi neumožňuje distribuovat aplikaci mezi uživatele (velké fabriky holt nemají zájem tolik investovat do informatiky, kterou asi považují za nepotřebný subjekt).

I přes tuto velkou bariéru, mohu pokračovat na obou klientských verzích. Jak desktop, tak web, jelikož business logika (EJB kontejner) zůstává pro obě řešení stejná.

Komentáře

  1. 1) Pro male aplikace (male jednoucelove programy) je to opravdu kanon na vrabce. Ale ktera aplikace se vam casem nerozroste?
    2) Pro mensi aplikace lze zvolit Swing Application Framework. Uz by mel byt funkcni, dlouho jsem ho nezkousel.
    3) Nevyhodou je sice pametova narocnost, ale ta se u velkych aplikaci uz musi predpokladat. Nevyhodou je spis to, ze se musi instalovat JRE a další aplikace. Dalsi distribuce uz se deje pres automatizovany update. Je potreba zvolit, co clovek potrebuje. Jestli jednoduche rozhrani pro zobrazovani ze serveru nebo uzivatelsky komplexni GUI.
    4) Lookup neni jen vyhledavac sluzeb. Je to univerzalni kontejner, kam jeden objekt nebo modul muze uschovat dulezity odkaz a odkud si ho muze jiny objekt nebo modul vzit. Objekty/moduly o sobe nemusi vubec nic vedet. Znaji jen sdileny objekt. Takze Lookup slouzi k elegantnimu odstraneni zavislosti.

    OdpovědětVymazat
  2. Bude tu komentar? Mame se snazit?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si v IT vydělat hodně peněz?

Na začátek by bylo dobré, abych objasnil samotný titulek, který může na někoho působit jako červený hadr. Článek nebude o obecných pravidlech, ale bude vyprávět můj vlastní příběh, na kterém vám zkusím ukázat, jak se dá docílit úspěchu, či alespoň správně nastartovat svojí vlastní kariéru v IT.

I když se z názvu článku dá dedukovat, že se vše bude točit kolem peněz, není tomu tak. Alespoň ze dvou třetin určitě ne. Ale to už předbíhám, pojďme to raději vzít hezky popořadě...

Kdybychom měli mluvit o roce 2017 jako o přelomové době, nejspíše to nebude pravda. I když pro někoho to může být rok plný úspěchů a štěstí v podobě narození zdravých dětí, svatby či první velké lásky, tak z pohledu lidstva se jedná o rok, který jen kopíruje předešlé a v oblasti technologií nás posouvá stejným tempem jako rok předtím.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že i když se současná doba tak nenazývá, tak prožíváme dobu, která jednou bude označena za revoluční, a to zejména díky vynálezu internetu, který je s…

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?

Každý, kdo pracuje v IT oboru, se jistě již setkal s různými „geniálními nápady“, od kterých si firma slibovala zlepšení produktivity či snížení nákladů. Ať už je to zavedení agilních principů, striktní kontrola práce či zavedení nové a skvělé metodiky, o které si „šéf“ přečetl včera na internetu. Jsou z toho skutečně tak nadšení i samotní vývojáři? A bude nový nápad fungovat?
K napsání tohoto článku mě navedly různé programátorské diskuze, kde si lidé stěžovali na firmu, kde pracují. Příklady, které zde uvedu, jsou z reálné praxe. Ať už jsem je zažil jako řadový programátor, či jako šéf týmu.
I když je poptávka po programátorech tak vysoká, že Vás headhunteři nahánějí i ve chvílích, kdy o to opravdu nestojíte, tak i přes to je mnoho lidí, kteří se bojí opustit svoje současné zaměstnání.
Čeho se nejčastěji bojíme? Je to samozřejmě nejistota, kterou si často omlouváme větami jako: „Tady mám své pohodlí, co když to jinde mít nebudu?“ nebo „I když mě to v práci štve a nebaví, tak mě ale…

Jak jsem technologicky postavil startup

Tento příběh pojednává o technologiích, nástrojích a vůbec o všem, co jsem potřeboval k tomu, abych byl schopen, postavit startup na zelené louce.

Každý správný příběh začíná stejně: "Jednou jsem...."

Kapitola první: Nápad
Jednou jsem se setkal s člověkem, který měl nápad na produkt, který se v průmyslu zatím nevyskytuje. I přes prvotní skepsi, kdy jsem si říkal: "Tohle už přeci dávno v průmyslu existuje, ne?", jsem došel ke zjištění, že nikoli.

Tím jsem se dostal ke svému prvnímu poučení. Průmysl je technologicky dost zabržděný. Osobně se domnívám, že těch důvodů, proč tomu tak je, je několik. Za prvé je to fakt, že většina lidí, kteří se pohybují v tomto odvětví jsou často konzervativní a za správné považují pouze léty osvědčené věci. Druhým důvodem je to, že jakákoli změna znamená riziko. Ať už z pohledu finanční ztráty tak i z pohledu stability výroby. No a třetím a nejzásadnějším důvodem je to, že ač zde máme spousty technologických vymožeností, narážíme na to,…