Přeskočit na hlavní obsah

Linux pro javistu

Na svých oblíbených weblozích jsem našel několik příspěvků, které se věnovali linuxu, coby hlavnímu operačnímu systému pro programátora. Psal o tom dagi či ronnie. Jeden je v navážkách, druhý utekl zpět k windows.

Abych nebyl výjimkou, rozhodl jsem se, že ho teda také vyzkouším. Linux jako systém považuji za velice úspěšný na serveru, co se týče osobního desktopu, vždy jsem našel něco, co mě přinutilo vrátit se k windows. Dnes již tomu tak není a já se pokusím sepsat vše, co mě monentálně k tomuto tématu napadá.

Proč práve linux?
Není v tom nic speciálního. Na serveru nám běží bez problémů a já si chtěl vyzkoušet, zda by můj notebook nebyl s tímto systémem "rychlejší" a "efektivnější". Nehledám v tom nic převratného, a ani nechci zkoušet něco, abych jen vybočoval z "řady windowsáků".
Linux tedy zkouším čistě ze zvědavosti s nadějí, že objevím něco "užitečného".

Výběr distribuce a HW
Výběr distribucí linuxu je ohromný. Má volba padla na SuSE, jednak s touto distribucí mám trochu zkušenností a jednak ji mám instalovanou i na domácím PC, který funguje jako server.
Samozřejmě, že v "módě" je dnes Ubuntu, ale abych byl upřímný, samotná komunita, alespoň v ČR, mi tak leze na nervy, že jsem zde zaujal šovinistické stanovisko :)
Distribucí je tedy SuSE 10.3 s GNOME.
Co se týče hardwaru, instaloval jsem jej na notebook Toshiba A100-847. Jedná se o 2 jádrový Core 2 Duo, kde jsem pouze rozšířil RAM z 512MB na 2GB.

Instalace
Po rozdělení disku jsem na menší oddíl (cca asi 36GB) nainstaloval SuSE. Samotná instalace proběhla v pořádku a já si mnul ruce, jak vše dopadlo hladce. Jenže, to byl nebyl linux, aby v něm nebyl zádrhel... :)

První setkání
Při prvním pohledu se zdálo, že je vše v pořádku. Bohužel mi nefungovala WiFi a připojení druhého LCD monitoru. Po jistém vyladění ostatních věcí se mi asi po 6 hodinách povedlo rozchodit bezdrátové připojení. Bohužel u monitoru jsem nepochodil. Ani ruční konfigurace xorg.conf nepomohla a já prozatím musel monitor nahradit dalšími plochami.
Při zpětném porovnání mohu tvrdit, že kromě připojení druhého LCD je vše funkční. Samozřejmě se nevzdávám a až bude více času, pokusím se dořešit i to. Většinou vše má své řešení :)

Práce
Jelikož nepobírám mzdu za hraní si s linuxem, ale za vývoj aplikací, tak jsem se pustil do konečného nastavení. Tedy instalace JDK 1.6, Netbeans a Glassfish.
A zde to přišlo. Důvod, proč mě k windows již nikdo nedostane!
Samotný běh NetBeans je rychlejší, super. Ale co je naprosto nepochopitelné, že build&deploy projektu, který ve windows (se stejným nastavením) trvá minutu - minutu a půl, zde trvá asi 14-16 vteřin. Nevěřil jsem vlastním očím. Říkám si, asi bude někde problém v nastavení na windows. Nikoli. I samotný build projektů je prostě rychlejší a to výrazně. Sice jsem neprováděl žádné měření, ale poznal jsem na vlastní kůži, jak je to s rychlostí.

Alternativy k programům
Zde jsem nemusel nic moc řešit. Za prvé používám Javu, která je multiplatformní a za druhé programy, které jsou i pro linux. Zde jsem udělal jejich částečný výčet:

  • thunderbird - thunderbird

  • opera - opera

  • netbeans - netbeans

  • pidgin - pidgin

  • total commander - midnight commander, gnome commander, muCommander

  • launchy - deskbar applet

  • putty - ssh


Nic víc ke své práci nepotřebuji. Jediný problém je s tím Total Commanderem. Skutečná alternativa neexistuje. Jediné, co mě čeká je, najít si nejpříjemnější alternativu, kterou zatím nemám.



Závěr
Pokud se nevyskytne skutečný problém, tak mě asi od linuxu již nic neodtáhne. Nemíním tvrdit, že windows je špatný, pouze nevyhovující pro určité typy lidí. Stejné je to i naopak. Ve chvíli, kdy jsem si nakonfiguroval klávesové zkratky, přidal přepínání ploch, zjistil jsem, že jsem shopen i efektivněji pracovat. Windows se spíše drží filozofie myš-akce, já mám raději klávesnici, protože je mnohonásobně rychlejší.
Nakonec nabízím pár screenshotů z mého nového systému:









obrazovka-small.pngobrazovka-small.png
obrazovka-small.pngobrazovka-small.png

Komentáře

  1. nazdar,

    zaujimave. Ja uz druhy rok pouzivam na notebooku v praci openSuse. Programujem v netbeans aj v eclipse (ked musim). Na rozdiel od teba pouzivam KDE (kmail, konqueror), kde musim povedat, ze existuje ako nahrada za total commander program krusader. Jediny zadrhel zacal na projekte, kde pouzivame WID (www.ibm.com/software/integration/wid/), ktory je sice postaveny na eclipse a existuje linuxova verzia. A cez to vsetko to ma hacik. Linuxova verzia proste nefunguje... takze tu prisiel na rad VMWare s vyhradenym 1GB RAM. Nielen zivot je o kompromisoch :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravim,
    rada bych se pripojila k zajimave diskuzi. Jsem taky jednoznacne pro linux. Ale asi z druhe strany, nez vy. Jsem klasicky uzivatel, ktery ulitava na Frozen Bubbles. Taky se mi moc libi, jak muze mit pidgin obrovskou ikonku, kdyz ho mam spusteny :o) A taky mi bylo nauceno Alt + F2. Tim asi me vyuziiti linuxu oproti windows konci, nehlede na to, ze klavesove zkratky jsou asi nastavit i tam, ze :D

    OdpovědětVymazat
  3. Místo total commanderu, používám Krusader a i když nemá stejné možnosti jako TC, tak je ze všech linux commanderů funkcionalitou nejblíže TC.

    OdpovědětVymazat
  4. to Marek:
    To bych rad, ale pouzivam Gnome, do ktereho tato KDE aplikace prilis nezapada.

    Ale uprimne, momentalne jsem dost spokojeny s MC (Midnight Commander), spise je to o zvyku. Az na ten hrozny editor v MC si nestezuji :)

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm, tvrdi sa (a mozem to potvrdit), ze openSUSE je viac zviazane/vyladene v KDE. Je tomu tak z historickych dovodov, vid QT-YAST2 vs. GTK-YAST2.

    Moj nazor je teda, ked uz openSUSE (velmi dobra volba - lepsia nez Ubuntu!), tak potom KDE prostredie. Vyskusajte.

    OdpovědětVymazat
  6. Zdravim,
    jen malý tip: Jestli chcete aby NB vypadal stejně jako pod windows, spusťte jej s parametrem:

    --laf javax.swing.plaf.metal.MetalLookAndFeel

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si v IT vydělat hodně peněz?

Na začátek by bylo dobré, abych objasnil samotný titulek, který může na někoho působit jako červený hadr. Článek nebude o obecných pravidlech, ale bude vyprávět můj vlastní příběh, na kterém vám zkusím ukázat, jak se dá docílit úspěchu, či alespoň správně nastartovat svojí vlastní kariéru v IT.

I když se z názvu článku dá dedukovat, že se vše bude točit kolem peněz, není tomu tak. Alespoň ze dvou třetin určitě ne. Ale to už předbíhám, pojďme to raději vzít hezky popořadě...

Kdybychom měli mluvit o roce 2017 jako o přelomové době, nejspíše to nebude pravda. I když pro někoho to může být rok plný úspěchů a štěstí v podobě narození zdravých dětí, svatby či první velké lásky, tak z pohledu lidstva se jedná o rok, který jen kopíruje předešlé a v oblasti technologií nás posouvá stejným tempem jako rok předtím.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že i když se současná doba tak nenazývá, tak prožíváme dobu, která jednou bude označena za revoluční, a to zejména díky vynálezu internetu, který je s…

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?

Každý, kdo pracuje v IT oboru, se jistě již setkal s různými „geniálními nápady“, od kterých si firma slibovala zlepšení produktivity či snížení nákladů. Ať už je to zavedení agilních principů, striktní kontrola práce či zavedení nové a skvělé metodiky, o které si „šéf“ přečetl včera na internetu. Jsou z toho skutečně tak nadšení i samotní vývojáři? A bude nový nápad fungovat?
K napsání tohoto článku mě navedly různé programátorské diskuze, kde si lidé stěžovali na firmu, kde pracují. Příklady, které zde uvedu, jsou z reálné praxe. Ať už jsem je zažil jako řadový programátor, či jako šéf týmu.
I když je poptávka po programátorech tak vysoká, že Vás headhunteři nahánějí i ve chvílích, kdy o to opravdu nestojíte, tak i přes to je mnoho lidí, kteří se bojí opustit svoje současné zaměstnání.
Čeho se nejčastěji bojíme? Je to samozřejmě nejistota, kterou si často omlouváme větami jako: „Tady mám své pohodlí, co když to jinde mít nebudu?“ nebo „I když mě to v práci štve a nebaví, tak mě ale…

Jak jsem technologicky postavil startup

Tento příběh pojednává o technologiích, nástrojích a vůbec o všem, co jsem potřeboval k tomu, abych byl schopen, postavit startup na zelené louce.

Každý správný příběh začíná stejně: "Jednou jsem...."

Kapitola první: Nápad
Jednou jsem se setkal s člověkem, který měl nápad na produkt, který se v průmyslu zatím nevyskytuje. I přes prvotní skepsi, kdy jsem si říkal: "Tohle už přeci dávno v průmyslu existuje, ne?", jsem došel ke zjištění, že nikoli.

Tím jsem se dostal ke svému prvnímu poučení. Průmysl je technologicky dost zabržděný. Osobně se domnívám, že těch důvodů, proč tomu tak je, je několik. Za prvé je to fakt, že většina lidí, kteří se pohybují v tomto odvětví jsou často konzervativní a za správné považují pouze léty osvědčené věci. Druhým důvodem je to, že jakákoli změna znamená riziko. Ať už z pohledu finanční ztráty tak i z pohledu stability výroby. No a třetím a nejzásadnějším důvodem je to, že ač zde máme spousty technologických vymožeností, narážíme na to,…