Přeskočit na hlavní obsah

Serial port v Jave aneb RXTX

Jakožto spokojený uživatel linuxu jsem dost odstíněn od windows. Bohužel to sebou přináší i určité problémy, kdy potřebuji portovat aplikaci na windows.

Ano, java je multiplatformní, jenže pouze do chvíle, kdy potřebujete přistupovat k sériovému portu a číst z něj data. K tomuto účelu existuje několik možností, které ovšem v jave znamenají implementovat funkčnost pouze pro daný OS.

Nic není tak černé, a proto existuje možnost, jak donutit vaši aplikaci, aby uměla komunikovat se sériovým portem na více OS. To vše bez nutnosti měnit stávající kód.

Ta možnost je přes RXTX. Kromě klasického COMx umí i LPT či USB.

Samotná implementace je víceméně jednoduchá:

  • nakopírují se příslušné knihovny (u linuxu do usr/lib/ a u windows do jre/bin).

  • přes JNI se zavolají příslušné metody z knihoven daných OS

  • otevře se port, zaregistruje listener a již mohu číst či zapisovat.


Jelikož na notebooku používám redukci mezi USB a sériovým portem, trochu jsem se bál samotného zprovoznění. Opak je pravdou. Přes identifikaci zařízení "/dev/ttyUSB0" jsem byl schopen se spojit stejně jako přes COM1 na windows.

Pro testovací účely jsem si napsal malý prográmek, který se snaží dohledat všechny porty. Podle identifikace je poté možné port otevřít a čekat, zda z portu přijdou nějaká data.

Ke stažení: Testovací program pro poslouchání portů

Komentáře

  1. Mam takove neblahe tuseni, ze to je knihovna, kterou jsme take pouzivali a dostala nas do potizi. Nefungovala pod 64b systemem a horsi vec byla, ze obsahovala memory leaky, takze se nam aplikace komunikujici po seriaku do 2 hodin odstrelila na OutOfMemoryException. Ponekud problem v mission critical aplikaci. Reseni bylo, ze na server, na kterem aplikace bezi se reinstalil na linux a funguje se pres /dev/ttyX. Jeste byla nutna nejaka konfigurace portu v linuxu, ale to uz byla trivka. Zaroven se nam kupodivu i vrstva zajistujici komunikaci pres seriovy port zjednodusila ;-) Tahle udalost je asi 2 roky stara, ale kdyz koukam do zmen, tak nic od zacatku roku 2006 :-(

    OdpovědětVymazat
  2. Pekne niekedy vyskusam, ale nebolo by lepsie namiesto JNI pouzivat JNA? Je to priame volanie metody z DLLky. Alebo su uz tie DLLky(SO) skompilovane v JNI a mozem ich pouzit priamo v jave?

    OdpovědětVymazat
  3. Funguje to úplne spoľahlivo. Používam to v jednej aplikácie kde načítavam čiarový kód.

    OdpovědětVymazat
  4. to ARny: Mam pocit, ze zmenu volani neovlivnis. Samotne rozhrani, ktere se ma pouzit je standardizovano podle JSR. Do knihoven jsem primo nekoukal. Stacilo je nastavit na library.path a o zbytek se stara RXTX implementace.

    OdpovědětVymazat
  5. V J2ME (Personal Profile 1.1) je podpora seriového portu standardní součástí JCL - CommConnection.java, nástupce staršího externího balíčku javax.comm. Enumeraci portů vám triviálně udělá
    String ports = System.getProperty("microedition.commports");
    Analogicky jako v C# kde máte rovněž triviální
    string[] serialPortNames = System.IO.Ports.SerialPort.GetPortNames();
    Je kuriozní že v J2SE/J2ME musíte používat nějaké third-party knihovny a dokonce JNI. Ani se tomu nechce věřit, takhle to java proti C# asi nevyhraje.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si v IT vydělat hodně peněz?

Na začátek by bylo dobré, abych objasnil samotný titulek, který může na někoho působit jako červený hadr. Článek nebude o obecných pravidlech, ale bude vyprávět můj vlastní příběh, na kterém vám zkusím ukázat, jak se dá docílit úspěchu, či alespoň správně nastartovat svojí vlastní kariéru v IT.

I když se z názvu článku dá dedukovat, že se vše bude točit kolem peněz, není tomu tak. Alespoň ze dvou třetin určitě ne. Ale to už předbíhám, pojďme to raději vzít hezky popořadě...

Kdybychom měli mluvit o roce 2017 jako o přelomové době, nejspíše to nebude pravda. I když pro někoho to může být rok plný úspěchů a štěstí v podobě narození zdravých dětí, svatby či první velké lásky, tak z pohledu lidstva se jedná o rok, který jen kopíruje předešlé a v oblasti technologií nás posouvá stejným tempem jako rok předtím.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že i když se současná doba tak nenazývá, tak prožíváme dobu, která jednou bude označena za revoluční, a to zejména díky vynálezu internetu, který je st…

Jak by se firmy neměly chovat k programátorům?

Každý, kdo pracuje v IT oboru, se jistě již setkal s různými „geniálními nápady“, od kterých si firma slibovala zlepšení produktivity či snížení nákladů. Ať už je to zavedení agilních principů, striktní kontrola práce či zavedení nové a skvělé metodiky, o které si „šéf“ přečetl včera na internetu. Jsou z toho skutečně tak nadšení i samotní vývojáři? A bude nový nápad fungovat?
K napsání tohoto článku mě navedly různé programátorské diskuze, kde si lidé stěžovali na firmu, kde pracují. Příklady, které zde uvedu, jsou z reálné praxe. Ať už jsem je zažil jako řadový programátor, či jako šéf týmu.
I když je poptávka po programátorech tak vysoká, že Vás headhunteři nahánějí i ve chvílích, kdy o to opravdu nestojíte, tak i přes to je mnoho lidí, kteří se bojí opustit svoje současné zaměstnání.
Čeho se nejčastěji bojíme? Je to samozřejmě nejistota, kterou si často omlouváme větami jako: „Tady mám své pohodlí, co když to jinde mít nebudu?“ nebo „I když mě to v práci štve a nebaví, tak mě ale…

Jak jsem technologicky postavil startup

Tento příběh pojednává o technologiích, nástrojích a vůbec o všem, co jsem potřeboval k tomu, abych byl schopen, postavit startup na zelené louce.

Každý správný příběh začíná stejně: "Jednou jsem...."

Kapitola první: Nápad
Jednou jsem se setkal s člověkem, který měl nápad na produkt, který se v průmyslu zatím nevyskytuje. I přes prvotní skepsi, kdy jsem si říkal: "Tohle už přeci dávno v průmyslu existuje, ne?", jsem došel ke zjištění, že nikoli.

Tím jsem se dostal ke svému prvnímu poučení. Průmysl je technologicky dost zabržděný. Osobně se domnívám, že těch důvodů, proč tomu tak je, je několik. Za prvé je to fakt, že většina lidí, kteří se pohybují v tomto odvětví jsou často konzervativní a za správné považují pouze léty osvědčené věci. Druhým důvodem je to, že jakákoli změna znamená riziko. Ať už z pohledu finanční ztráty tak i z pohledu stability výroby. No a třetím a nejzásadnějším důvodem je to, že ač zde máme spousty technologických vymožeností, narážíme na to,…